Svět historie

Výstava více těch nejkrásnějších historických lokomotiv. Chybět nebudou parní jízdy a jízdy zvláštních vlaků do okolí ČD Muzea. Programem v areálu a na jeho točně vás provede moderátor Pavel Cejnar. V menu Program naleznete časy komentovaných prohlídek. Další podrobné informace budeme pravidelně přidávat. Níže naleznete seznam chystaných exponátů.
 


Parní lokomotivy:


310.072 – Kafemlejnek
Dříč mocnářských (a po roce 1918 také československých) lokálek. Tento konkrétní stroj byl vyroben v roce 1899 v Linci a sloužil zejména v Šumperku, Praze, Neratovicích, Brně a Kaznějově. Od roku 1972 byl vystaven na pomníku v Plzni. Opětovné zprovoznění proběhlo v letech 1993-1995.

354.195 – Všudybylka
Stroj 354.195 vznikl v roce 1925 v První českomoravské továrně na stroje v Praze. Sloužil v Praze, Olomouci, České Lípě, Nymburku, Hradci Králové a svou aktivní činnost ukončil v roce 1973 v Letohradě. Lokomotiva je zde udržována a provozována jako funkční exponát v ČD Muzeu Lužná u Rakovníka.

414.096 – Heligón
Lokomotiva 414.096 byla vyrobena v roce 1906 a sloužila především v Praze a v Českých Budějovicích kde byla také roku 1967 vyřazena z provozu a umístěna na pomník v Českých Velenicích. Posledních 10 let trvalo její vzkříšení do provozního stavu, první zátop v novém životě se povedl na jaře 2019.

423.041 – Velký Bejček
Řada 423.0 byla vyráběna v letech 1921-1946 a celkem vzniklo 231 kusů.  Jejich větší odstavování z provozu proběhlo až v 60. letech.  Lokomotiva 423.041 byla vyrobena roku 1924 v Českomoravské - Kolben a sloužila na Slovensku a Ostravsku, kde také dojezdila a přešla do sbírek ČD Muzea Lužná u Rakovníka.              

475.179 - Šlechtična
Rychlíková aristokracie zastoupená řadou 475.1. Škodovy závody v Plzni jich v letech 1947-1950 vyprodukovaly celkem 172 kusů (25 pro KLDR). Z provozu byly vyřazovány až na samém sklonku parní éry ČSD. Ačkoli byla lokomotiva 475.179 provozována i v jiných depech, hlavním domovem byl severočeský Děčín, odkud v roce 1980 plynule přešla do nostalgického angažmá.

477.043
Parní lokomotivu exotičtějších barev byste jen těžko hledali, což se odráží i v její přezdívce. Půvabné tendrovky určené pro rychlíky na náročných tratích a příměstské vlaky vzniky v počtu 60 kusů v letech 1952-1955. Za jejich konstrukcí stojí pražská lokomotivka ČKD. Stroj 477.043 dojezdil v malešické teplárně a od roku 2001 je provozním exponátem ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.

534.0323 – Kremák
Nikoli podle krému, ale podle topeniště velkého jako v krematoriu, byla pojmenována nákladní řada 534.0. Lokomotiva 534.0323 byla vyrobena ve Škodových závodech v Plzni v roce 1946 s určením pro těžké nákladní vlaky. Dojezdila počátkem 80. let v depu Kladno, od roku 1999 je ve sbírkách ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

556.0506 – Štokr
Ikona těžké nákladní dopravy a těžkotonážního hnutí 50. let a zároveň poslední vyráběná řada parních lokomotiv v Československu. Štokrů bylo vyrobeno celkem 510 kusů ve Škodových závodech v Plzni v letech 1951-1958. Tento konkrétní stroj pochází z roku 1958 a jejím hlavním domovem byly České Budějovice. Z provozu byla vyřazena v roce 1981 a dochovala se jako provozní exponát sbírek ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

313.432 – Matylda
Pro sklonově náročné místní dráhy ve východní a severní části Čech bylo vyrobeno mezi lety 1890 a 1909 celkem 35 třínápravových tendrovek. Jedním z výrobců byla i První českomoravská v Libni.  Stroj 313.432 byl v provozu u Rakouských státních drah a roku 1918 jej převzaly ČSD. Po roce 1945 přešel do vlečkového provozu na Moravu a po jeho ukončení ho získalo depo Ostrava. Byl znovu zprovozněn koncem 80. let. V současné době je neprovozní.

464.008 – Bulík
Pohledné tendrovky řady 464.0 vznikly v období let 1933-1939 v ČKD a Škodových závodech v Plzni v celkovém počtu 76 kusů. Byly vyvinuty pro dopravu rychlíků a rychlých osobních vlaků na tratích s omezeným nápravovým tlakem. Stroj 464.008 byl dodán v roce 1935 do Chomutova, později sloužil v depech Praha-Smíchov, Trutnov, Nymburk, Kolín nebo Havlíčkův Brod. Z provozu byl vyřazen v roce 1979, od roku 1993 je zařazen v nostalgické flotile Českých drah, aktuálně neprovozní.

 


Motorové lokomotivy:


T 444.030 – Karkulka
Lokomotivy této řady stály na počátku motorizace ČSD. Sériově byly vyráběny v letech 1961 – 1964 ve slovenském Martině. Stroje měly hydrodynamický převod výkonu a jejich výhodou byl velmi dobrý výhled z věžové kabiny, díky kterému se uplatnily zejména při posunu. Tato konkrétní lokomotiva byla vyrobena v roce 1963 a sloužila zejména v Praze, Kralupech nad Vltavou a Mostě. Je provozním exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

T 444.162 – Karkulka
Pro osobní vlaky na vedlejších tratích byly vyvinuty Karkulky řady T 444.1, které byly oproti sesterské řadě T 444.0 technicky dokonalejší a disponovaly zařízením pro vytápění vlaků. Výrobu opět zajišťoval závod TS Martin, kde jich v letech 1963-1965 vyrobili rovných 100 kusů. Ve své roli se uplatnily dobře, ovšem již v 70. letech byly vytlačovány nástupem motorových vozů řady M 152.0. Většina Karkulek dojezdila v polovině 90. let.

T 466.0286 – Pylštyk
Důvodem výroby těchto lokomotiv byla další náhrada parní trakce na vedlejších tratích. Kvůli nasazení v osobní dopravě, kde měla většina vozů stále pouze parní topení, byly stroje vybaveny parním generátorem. V letech 1971-1979 bylo v ZTS Martin vyrobeno 298 kusů lokomotiv vybavených licenčním francouzským motorem Pielstick (odtud přezdívka lokomotivy).  Stroj T 446.0286 byl vyroben v roce 1979 a jeho domovem byly postupně depa v Liberci, Nymburku a Turnově. Nyní patří k provozním exponátům ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

T 435.058 - Hektor
Základní kámen rozsáhlejší motorizace ČSD položila lokomotiva řady T 435.0 vyráběná v ČKD Praha od roku 1958. Vyrobeno bylo celkem 287 strojů, pro ČSD jich bylo určeno 150. Výrobce měl s těmito stroji i exportní úspěch a dodával je do Albánie, Iráku a NDR. Tento konkrétní stroj byl vyroben roku 1960 a mimo jiné sloužil v Nymburku. Od roku 1988 byl přidělená Správě dopravní cesty a sloužil zejména na pracovních vlacích. Od roku 2006 je provozním exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

T 478.3101 – Brejlovec
Ačkoli tomu přezdívka nenasvědčuje, jde o jednu z  nejelegantnějších československých motorových lokomotiv. Řada T 478.3 byla určena primárně pro vozbu rychlíků a osobních vlaků na hlavních neelektrifikovaných tratích ČSD, zasáhla však také do nákladní dopravy. V letech 1968-1977 jich libeňská továrna ČKD dodala celkem 408 kusů. Tato konkrétní lokomotiva vznikla v roce 1973 a jejím působištěm byla depa v Přerově, Táboře a Lounech, odkud přešla mezi provozní exponáty ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.

T 478.1148 – Bardotka
Tyto stroje vznikly jako univerzální lokomotivy pro osobní i nákladní dopravu tam, kde v 60. letech stále ještě kralovala pára. Bránu ČKD jich v letech 1964-1971 opustilo celkem 230 kusů a staly se nosnou řadou pro další etapu motorizace našich železnic.  Stroj T 478.1148 byl vyroben v roce 1969 a jeho domovem byly depa ve Vršovicích, Českých Budějovicích, Ostravě a Hradci Králové. V roce 2018 dostala lokomotiva nový lak a posílila park provozuschopných nostalgických vozidel ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.

T 499.0002 – Kyklop
V roce 1974 byly v ČKD vyrobeny dva prototypy nejvýkonnějších motorových lokomotiv tuzemské konstrukce a měly se stát základními kameny nové řady určené pro rychlíkovou dopravu na hlavních tratích. Ačkoli se prototypy ve zkušebním provozu osvědčily, postupující elektrizace a změna priorit dopravního konceptu tomuto projektu udělaly přítrž a více lokomotiv řady T 499.0 nevzniklo. Jediný dochovaný prototyp byl v provozu na zkušebním okruhu Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) ve Velimi, od roku 1997 byl už jen jako neprovozní historické vozidlo deponován v Bohumíně.  Do provozu byl uveden díky VUZ  v roce 2015.

T 669.0001 – Čmelák
Nákladní dříč vyvinutý zejména pro těžký posun pod označením ČME3 (odtud jeho přezdívka) pro Sovětský Svaz našel cestu i na domácí koleje. V letech 1967-1969 probíhala sériová výroba těchto lokomotiv v ČKD Praha, později také na Slovensku v SMZ Dubnica nad Váhom. Pro normální rozchod (využívány byly také na širokorozchodné trati z Čierné nad Tisou do Košic) jich bylo vyrobeno 109 kusů. Tato konkrétní lokomotiva vznikla již v roce 1963 jako první prototyp, a než se stala součástí sbírek ČD Muzea v Lužné u Rakovníka, sloužila v Libni, Vršovicích a Kralupech na Vltavou.

T 679.1600 – Sergej
Nejpočetnější řada motorových lokomotiv ČSD nepocházela od domácích firem, ale z lokomotivky v Lugansku na Ukrajině. Ta je v rámci RVHP chrlila nejen do ČSSR, ale také do Maďarska, Polska a NDR. Výkonných nákladních strojů ČSD odebraly celkem 601 kusů a i přes svou provozní nákladnost z hlediska spotřeby paliva šlo o spolehlivé a oblíbené stroje, bez nichž si nebylo možné silnou nákladní dopravu v 70. a 80. letech představit. Lokomotiva T 679.1600 je posledním dodaným kusem, pochází z roku 1979 a jezdila v depech Vršovice, Kladno a Sokolov. Nyní patří mezi provozuschopné exponáty ČD Muzea v Lužné u Rakovníka.

 


Motorové vozy:


M 131.105 – Hurvínek
V letech 1948-1956 vzniklo ve Vagonce Studénka a Tatře Kopřivnice celkem 549 motoráků, které odstartovaly poválečnou motorizaci lokálek ČSD. Dostaly milou přezdívku Hurvínek a rozšířily se prakticky do všech koutů Československa.  Jejich nenahraditelnost začala upadat až s nástupem novějších motorových vozů řady M 152.0 v průběhu 70. let. Hurvínek M 131.105 byl vyroben v Kopřivnici roku 1948 a sloužil ve Veselí nad Moravou, v Ostravě a Jihlavě. V současnosti je provozuschopným exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

M 124.001 – Komarek
Snaha o provozní a personální úspory na lokálních tratích byly důvodem vzniku parních motorových vozů, jehož zástupcem je i řada M 124.0. V roce 1903 byly v pražské továrně Ringhoffer vyrobeny dva vozy osazené parními kotli systému Komarek (firma sídlila ve Vídni) pro trať Kamenický Šenov – Česká Lípa. Na sklonově náročné trati se však příliš neosvědčily, a proto byly přesunuty na lokálky z Loun do Libochovic, resp. z Prahy do Dobříše. Později se oba vozy objevily ve východních Čechách, na trati z Opočna do Dobrušky. Jeden z vozů dojezdil kvůli závadě v roce 1939, druhý přežil válku a v roce 1949 byl umístěn jako exponát Národního technického muzea (NTM) v Praze na Letné. V roce 2006 byl opraven do provozuschopného stavu a deponován v ČD Muzeu Lužná u Rakovníka. Jeho vlastníkem je NTM a domovem depozitář NTM v Chomutově.

M 152.0002 – Orchestrion
Náhrada parní trakce motoráčky řady M 131.1 se v 50. letech sice podařila, nicméně už o 20 let později řešily ČSD problém modernizace zastarávajících Hurvínků. Protože zamýšlený koncept větších čtyřnápravových motorových vozů nevyšel podle předpokladů (zejména problémy s řadou M 240.0), musela být v 70. letech situace urychleně řešena. Tak spatřily světlo světa Orchestriony neboli motorové vozy řady M 152.0, kterých v letech 1973-1984 vyprodukovala Vagonka Studénka úctyhodných 678 kusů. Nešlo sice o revoluci, přesto se tyto motoráky neodmyslitelně patřící ke koloritu lokálek osvědčily. Stroj M 152.0002 je druhý prototyp a byl vyroben v roce 1973. Jeho dlouholetým působištěm bylo Valašské Meziříčí. V roce 2013 dostal ve Veselí nad Moravou historizující nátěr a je funkčním exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

M 240.0100 – Singrovka
Původně zamýšlená náhrada Hurvínků řady M 131.1 měla proběhnout formou nově vyrobených čtyřnápravových motorových vozů označených M 240.0. Přestože jich bylo vyrobeno 122 kusů (včetně 2 prototypů), očekávání nebylo zcela naplněno. Vozy byly poměrně nespolehlivé, zejména kvůli komplikovanému hydrodynamickému přenosu výkonu. Byly vyráběny v letech 1959-1964. Stroj M 240.0100 jezdil v Plzni a Karlových Varech a nyní je provozním exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

M 260.001 – Stříbrný šíp
Meziválečná epocha železnic byla výjimečně plodná na elegantní a technicky vytříbená řešení i s ohledem na nové trakce. Vedle legendární Slovenské strely vznikl ve 30. letech ještě jeden ohromující motorový vůz – Stříbrný šíp. Jeho technika a estetika oslovuje laiky i odborník y dodnes. Bohužel se ale narodil do doby, kdy svět řešit zcela jiné problémy. Svou zkušení jízdy vykonal M 260.001 dne 14. března 1939… Po několika desítkách let chátrání začala jeho renovace v roce 2011 a dokončena byla v DPOV Nymburk po pěti letech. Vůz patří mezi provozuschopné exponáty ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

M 262.076 – Kredenc
Úkolem motorových vozů řady M 262.0 produkovaných v letech 1949-1960 v ČKD a Vagonce Tatra Studénka bylo převzetí vozby lehkých rychlíků a rychlých osobních vlaků na hlavních tratích. To se povedlo a životnost těchto motorových vozů předčila veškerá očekávání. S příchodem modernějších vozidel sice přebíraly méně důležité výkony, poslední kusy byly však z pravidelného provozu vyřazeny až v roce 2008. Tento konkrétní stroj sloužil zejména v olomouckém depu a v současnosti je funkčním exponátem ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

 


Elektrické lokomotivy:


E 212.001 - Koloběžka
Posunovací elektrická lokomotiva, která byla přestavěna na akumulátorovou. Po celkové opravě se někdejší svitavská "elektrika" 16E2 a později vršovická "akumulačka" 103 001-4 představila v ČD Muzeu Lužná u Rakovníka v novém nátěru a s tabulkami s označením E212.001 dne 17.6.2012.

 

 

*Upozorňujeme, že pořadatel si vyhrazuje právo na změnu uvedených vozidel.