Svět historie

Výstava těch nejkrásnějších historických parních, motorových i elektrických lokomotiv. Chybět nebudou parní jízdy a jízdy zvláštních vlaků do okolí ČD Muzea. Programem v areálu a na jeho točně vás provede moderátor Pavel Cejnar. V menu Program naleznete časy komentovaných prohlídek. Další podrobné informace budeme pravidelně přidávat.

Níže naleznete seznam chystaných exponátů. U vybraných exponátů se můžete podívat na 360° prohlídku interiéru.

Parní lokomotivy

414.096  HELIGON

Lokomotiva 414.096 byla vyrobena v roce 1906 a sloužila především v Praze a v Českých Budějovicích, kde byla také roku 1967 vyřazena z provozu a umístěna na pomník v Českých Velenicích. Posledních 10 let trvalo její vzkříšení do provozního stavu, první zátop v novém životě se povedl na jaře 2019.

434.2186  ČTYŘKOLÁK

Původní lokomotivy rakouské řady 170 z let 1897 – 1921 byly k ČSD převzaty v počtu 306 kusů a označeny jako 434.0. V letech 1924 – 1941 prošly rozsáhlou rekonstrukcí a dostaly nové označení 434.2. Na rovině dokázaly vézt 1 400 tun těžký vlak rychlostí 58 km/h. U personálu byly velmi oblíbené a jejich profesní éra končila současně s ukončením parního provozu.

475.111 ŠLECHTIČNA  

Rychlíková aristokracie zastoupená řadou 475.1. Škodovy závody v Plzni jich v letech 1947–1950 vyprodukovaly celkem 172 kusů (25 pro KLDR). Z provozu byly vyřazovány až na samém sklonku parní éry ČSD.

534.0323  KREMÁK

Nikoli podle krému, ale podle topeniště velkého jako v krematoriu byla pojmenována nákladní řada 534.0. Lokomotiva 534.0323 byla vyrobena ve Škodových závodech v Plzni v roce 1946 s určením pro těžké nákladní vlaky. Dojezdila počátkem 80. let v depu Kladno, od roku 1999 je ve sbírkách ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

354.195  VŠUDYBYLKA 

Oblíbené lokomotivy osobních vlaků a lehkých rychlíků, zejména pro svoji snadnou obsluhu a dobrou přechodnost. Vyráběly se v několika sériích a modifikacích. Původní rakouská konstrukce byla ve Škodových závodech postupně upravována. Několik lokomotiv bylo vybaveno unikátním ventilovým rozvodem páry. Poslední dojezdily v pravidelném provozu v roce 1978.

498.104 ALBATROS

Na konci roku 1946 vyjíždí ze Škodových závodů první lokomotiva řady 498.001 a do konce roku 1947 celá série 40 lokomotiv. Pro své barevné uspořádání dostaly přezdívku Albatros.

310.072 KAFEMLEJNEK 

Dříč mocnářských (a po roce 1918 také československých) lokálek. Tento konkrétní stroj byl vyroben v roce 1899 v Linci a sloužil zejména v Šumperku, Praze, Neratovicích, Brně a Kaznějově. Od roku 1972 byl vystaven na pomníku v Plzni. Opětovné zprovoznění proběhlo v letech 1993-1995.

313.902

Lokomotiva 313.902 (dříve CS400 3627) začínala roku 1957 v provozu na vnitropodnikových výkonech v žateckém cukrovaru. V roce 1978 byla provedena její poslední velká oprava kotle. Od roku 1983 byla vyřazena z provozu a následující rok sloužila jako vytápěcí kotel v betonárně podniku Elektrizace železnic při elektrifikaci žateckého uzlu.

Motorové lokomotivy

T444.162  KARKULKA

Pro osobní vlaky na vedlejších tratích byly vyvinuty Karkulky řady T 444.1, které byly oproti sesterské řadě T 444.0 technicky dokonalejší a disponovaly zařízením pro vytápění vlaků. Výrobu opět zajišťoval závod TS Martin, kde jich v letech 1963–1965 vyrobili rovných 100 kusů. Ve své roli se uplatnily dobře, ovšem již v 70. letech byly vytlačovány nástupem motorových vozů řady M 152.0.

T466.0286  PIELSTICK

Důvodem výroby těchto lokomotiv byla další náhrada parní trakce na vedlejších tratích. V letech 1971–1979 bylo v ZTS Martin vyrobeno 298 kusů lokomotiv vybavených licenčním francouzským motorem Pielstick (ten udal i přezdívku lokomotivy). Stroj T 446.0286 byl vyroben v roce 1979 a jeho domovem byla postupně depa v Liberci, Nymburku a Turnově. Nyní patří k provozním exponátům ČD Muzea Lužná u Rakovníka.

T435.0145 MALÝ HEKTOR

První dva prototypy T 435.001 a T 435.002 vznikly z dílů dvou kusů nedostavěných lokomotiv T 436.0 a byly dodány v roce 1958. Lokomotivy řady T 435.0 byly navrženy pro vozbu manipulačních vlaků, lehkou a středně těžkou posunovací službu. Lokomotiva T 435.0 je i přes své stáří v ČR velmi oblíbeným strojem jak personálem, tak i příznivci železnice. Dochované stroje jsou velmi často nasazovány na pracovních vlacích, vlečkách a samozřejmě i na historických jízdách.

T478.3001 BREJLOVEC

Jde o jednu z nejelegantnějších československých lokomotiv. Řada T 478.3 byla určena primárně pro vozbu rychlíků a osobních vlaků na hlavních neelektrifikovaných tratích ČSD, zasáhla však také do nákladní dopravy. V letech 1968–1977 jich libeňská továrna ČKD dodala celkem 408 kusů.

T478.1001  BARDOTKA

Tyto stroje vznikly jako univerzální lokomotivy pro osobní i nákladní dopravu tam, kde v 60. letech stále ještě kralovala pára. Bránu ČKD jich v letech 1964–1971 opustilo celkem 230 kusů a staly se nosnou řadou pro další etapu motorizace našich železnic.

T499.0002  KYKLOP

Lokomotiva byla určena pro vozbu nejtěžších rychlíků na neelektrifikovaných tratích, kde neobstály ani Brejlovci. Při zkušební jízdě dosáhla T 499.0002 rychlosti 176 km/h, rekordu motorových lokomotiv v Československu, který dodnes nebyl překonán. K jejich sériové výrobě však nedošlo pro změny v koncepci železniční dopravy.

T669.0001  ČMELÁK

Nákladní dříč vyvinutý zejména pro těžký posun pod označením ČME3 pro SSSR našel cestu i na domácí koleje. V letech 1967–1969 probíhala sériová výroba těchto lokomotiv v ČKD Praha, později také na Slovensku v SMZ Dubnica nad Váhom. Tato konkrétní lokomotiva vznikla již v roce 1963 jako první prototyp, a než se stala součástí sbírek ČD Muzea v Lužné u Rakovníka, sloužila v Libni, Vršovicích a Kralupech nad Vltavou.

T679.1600  SERGEJ

Nejpočetnější řada motorových lokomotiv ČSD nepocházela od domácích firem, ale z lokomotivky v Lugansku na Ukrajině. Výkonných nákladních strojů ČSD odebraly celkem 601 kusů a i přes svou provozní nákladnost z hlediska spotřeby paliva šlo o spolehlivé a oblíbené stroje, bez nichž si nebylo možné silnou nákladní dopravu v 70. a 80. letech představit. Lokomotiva T 679.1600 je posledním dodaným kusem, pochází z roku 1979 a jezdila v depech Vršovice, Kladno a Sokolov.

Motorové a parní vozy

M 120.417  VĚŽÁK

Motorové vozy pojmenované podle věžové kabinky strojvedoucího byly vyrobeny pro místní dráhy v počtu 89 kusů. Kromě netradičního vzhledu zaujmou např. palubním telefonem pro spojení průvodčího se strojvedoucím, planetovou převodovku bez spojky nebo reverzačním benzinovým motorem, který se točil podle toho, kterým směrem měl vůz jet. Vozy byly v provozu velmi oblíbené a udržely se až do roku 1958. Dochovaný motorový vůz M 120.417, jehož majitelem je Národní technické muzeum, je provozován v šumperském depu.

M 131.1515  HURVÍNEK

V letech 1948–1956 vzniklo ve Vagonce Studénka a Tatře Kopřivnice celkem 549 motoráků, které odstartovaly poválečnou motorizaci lokálek ČSD. Dostaly milou přezdívku Hurvínek a rozšířily se prakticky do všech koutů Československa. Ustupovat začaly až novějším vozům řady M 152.0 v průběhu 70. let.

M 152.0002  ORCHESTRION

Nejrozšířenější motorové vozy ČSD v historii, které svou efektivností zachránily zvláště v devadesátých letech mnoho místních drah před uzavřením. Motor a hydromechanická převodovka v těchto vozech byly použity i v autobusech Škoda ŠM 11. Vozy se staly základem pro mnoho rekonstrukcí u nás i v zahraničí. Nejznámější je motorová jednotka 814 Regionova.

M 260.001  STŘÍBRNÝ ŠÍP

Meziválečná epocha železnic byla výjimečně plodná na elegantní a technicky vytříbená řešení. Vedle legendární Slovenské strely vznikl ve 30. letech ještě jeden ohromující motorový vůz – Stříbrný šíp. Svou první zkušební jízdu vykonal M 260.001 dne 14. března 1939. Mnoho kilometrů však nenajezdil, brzy byl odstaven a postupně chátral. Jeho zevrubná renovace započala v roce 2011 a dokončena byla v DPOV Nymburk po pěti letech.

M 262.043  KREDENC

Úkolem motorových vozů řady M 262.0 produkovaných v letech 1949–1960 v ČKD a Vagonce Tatra Studénka bylo převzetí vozby lehkých rychlíků a rychlých osobních vlaků na hlavních tratích. To se povedlo a životnost těchto motorových vozů předčila veškerá očekávání. Z pravidelného provozu byly poslední vozy vyřazeny až v roce 2008.

M 240.0100 SINGROVKA

Vagónka Tatra Studénka vyrobila v r. 1959 dva prototypy. Sériové vozy pak byly označeny řadou M 240.0 a v letech 1963 a 1964 bylo vyrobeno celkem 120 kusů. V provozu však vozy nevynikaly vysokou spolehlivostí a tak již od r. 1982 byly někde vytlačeny nově dodanými vozidly M 152.0. V pravidelném provozu byly u ČD do konce roku 2002, na Slovensku byl poslední vyřazen v roce 2009. Jak ČD tak ŽSR vlastní několik historických vozidel a provozuje je taky několik nostalgických spolků.

M 290.002 SLOVENSKÁ STRELA

Motorové vozy řady M 290.0 vyrobily kopřivnické Závody Tatra, a.s. v roce 1936 pro tehdejší Československé státní dráhy v počtu dvou kusů. Do pravidelného provozu zařadily ČSD oba vyrobené vozy 13. července 1936. Jezdily na motorovém rychlíku „Slovenská strela“ Bratislava – Brno – Praha. Dosahovaly průměrné rychlosti 92 km/h (parní vlaky v té době průměrně 68 km/h), přičemž spoje byly poprvé v historii ČSD povinně místenkové. Jízdní doba byla 4 hodin a 20 minut. Vůz M 290.002 byl vyřazen v roce 1960 a ve stejném roce došlo k jeho předání podnikovému muzeu Tatra v Kopřivnici.

Elektrické lokomotivy

E 458.0 JEZEVEC

Vývoj nových střídavých posunovacích lokomotiv ŠKODA II. generace s řadovým označením S 458.0 (210) byl ministerstvem dopravy objednán v roce 1971. Prototypová lokomotiva S 458.0001 (210.001) byla dokončena v roce 1972. Sériové dodávky probíhaly v letech 1973, 1983 a 1988. Lokomotivy řady 210 jsou primárně určeny pro těžký staniční posun, ale velmi dobře se osvědčily i v lehké traťové službě.

S 499.0 PLECHÁČ

Tyto lokomotivy se vyráběly v letech 1979 až 1981. Ve třech sériích jich ČSD převzaly celkem 86, přičemž stroj S 499.0286 uzavřel mnohaletou kapitolu dodávek lokomotiv ŠKODA první generace. Lokomotiva, výrobek n. p. ŠKODA, je přímým pokračovatelem univerzální střídavé lokomotivy osvědčené řady S 499.0 (240), odvozené od řady S 489.0 (230), kterým se přezdívalo Laminátka. Jelikož prý sklolaminát byl dražší jak kov, nová řada už měla skříň kovovou, ale to znamenalo nové designerské ztvárnění.

S 489.001 LAMINÁTKA

Vrchol průmyslového designu 60. let. I tak je možné nahlížet na dílo designéra Otakara Diblíka. Lokomotivy byly určené pro provoz na tratích elektrizovaných střídavým systémem 25 kV 50 Hz. Celkem jich bylo v letech 1966–1967 vyrobeno 110 kusů. V současnosti je nemálo z nich stále v provozu v barvách ČD Cargo nejen v ČR a na Slovensku, ale zajíždějí třeba i do Maďarska.

ES 499.1001 ESO

Elektrická část této lokomotivy byla na poměry tehdejších traťových lokomotiv řešena opravdu revolučně a v mnohém předběhla svou dobu i tehdejší světovou úroveň. V roce 1978 začaly montážní práce na prvním prototypu. Roku 1980 byly obě prototypové lokomotivy dokončeny a obdržely řadové označení ES 499.1001 a 002. Lokomotivní řada ES 499.1 (363) byla uvažována jako univerzální lokomotiva, která by byla stejně tak vhodná pro osobní i nákladní dopravu. Řada ES 499.1 vytvořila základ pro pozdější modifikace pro stejnosměrnou napájecí soustavu (řada E 499.3–163) a střídavou napájecí soustavu (řada S 499.2 – 263).

ES 499.0 GORILA (ZSSK)

Lokomotiva řady 350 je dvousystémová elektrická lokomotiva, přezdívaná Gorila nebo Krysa, někdy také Potkan. Patří k nejrychlejším a nejvýkonnějším lokomotivám vyrobeným v Československu. Vyráběl ji podnik Škoda Plzeň pod typovým označením 55E, a to v letech 1973–1975. Vyrobeno bylo celkem 20 kusů.

SVĚT HISTORIE

SVĚT ZMĚNY

SVĚT ZÁBAVY

NOČNÍ SHOW